Vrrr! Nesnáším tě! Haf!

Někteří psi se mezi sebou prostě nesnesou. A náš Chikoušek má mezi svými nepřáteli i jednoho krásného, hodného, velikého psa. Jeho panička je skvělý člověk a na jeho výchově nedělají téměř nic špatně, ale i přes to se s Chikem nesnese a když jsou spolu, tak se perou.

Dnes jsem je potkala na procházce, šli před námi alejí a Chiko mě začal tahat na vodítku. Nepomohlo, když jsem mu dávala povel „Pomalu!“ , pořád hrozně tahal. Proto jsem zastavila a byla jsem dokonale klidná, vůbec jsem se nezlobila, že mě můj pes neposlouchá a věděla jsem, že to dělám správně.

Kdybych se na něj začala zlobit, vycítil by můj hněv a myslel by si, že toho psa taky nemám ráda a chtěl by se s ním prát o to víc. A kdybych na něj začala křičet, ať netahá, myslel by si, že ho pobízím ke rvačce. Místo toho jsem byla potichu a cukla vodítkem pokaždé, když za něj zatahal.

Stáli jsme takhle několik minut, než se úplně uklidnil. Potom jsem mu dala povel „K noze!“ Nejdřív dělal, že mě neslyší. Neměla jsem mlsíčky, takže neměl ani moc motivaci mě poslouchat. Chytla jsem ho rukou za hruď a jemně ho popostrčila vedle své nohy a mírně mu zatlačila naa zadek s povelem „sedni“. Pak jsem ho začala hladit a pokračovala jsem, dokud si mě nevšiml (byl jako v tranzu a vůbec nevěděl, že na něj mluvím). Když se na mě podíval a seděl vedle mé nohy, pochválila jsem ho „to je k noze“.

Pak jsme udělali krok a on zase začal tahat. Zopakovala jsem postup a šlo to už o něco rychleji. A takhle jsme šli krok po kroku celou procházku, vždycky jsme se zastavili a počkali, až se uklidní.

A na konci procházky už jsme ušli několik kroků bez zastavení, než začal znovu tahat.

A proč to vlastně celé píšu? Protože mnoho lidí má problémy s tím, že se jejich pes pere s cizími psy a povel “ k noze“ zaměstná psovi hlavu tak, že nemá na rvačky čas. A i když je jeho dosáhnutí v obtížných podmínkách někdy dost složité a vyžaduje obrovvskou trpělivost, nenech se odradit tím, že to nejdřív nepůjde. Hlavně si neřekni „to nemá cenu“ a nenech ho tahat tě dál – v té chvíli nad tebou pes přejímá zodpovědnost a to je pro něj hodně náročné. Nenech se vést svým psem, veď svého psa ty!

A hlavně zachovaj klid. Když pes uvidí, že s tebou setkání s jeho nepřítelem nic neudělá, taky se postupně trochu uklidní. A já věřím, že naše příští setkání s tímhle pejskem dopadne lépe.

Lehni

Postav svého pejska před sebe a dej mu povel „sedni“. Poté vezmi mlsíček a polož ku ho na zem. Jemně psovi zatlač na záda, aby si lehl. Potom mu dej odměnu a povel zopakuj ještě několikrát, aby to správně pochopil.

S odstupem času mu jen položíš mlsík na zem a řekneš „lehni“ bez tlačení do zad.

A ve finální fázi mu jen řekni „lehni“ a odměň ho až v leže.

A nezapomeň ukončit povel“hotovo“ (nebo jinak), aby pes věděl, že už jste přestali cvičit.

Jak naučit psa, aby poslouchal?

Důvěřuj mu.

Když vložíš v psa důvěru a dáš mu svobodu a velice potřebný respekt, bude tě následovat.

Pes je smečkové zvíře, které má přirozeně nějakou povahu. Když naplníš potřebu jeho povahy a zajistíš mu pocit bezpečí a dostatek jídla, vody a pohybu, budeš člověk, ke kterému bude chovat důvěru a bude chtít, abys byl/a jeho vůdce.

Jak být správný vůdce, kterého pes bude chtít poslouchat?

Nejlépe uděláš, když se nebudeš pokoušet někoho napodobovat, ale když budeš sám/sama sebou. Pes pozná, když si sebou nejsi jistý/á a přestane tě poslouchat – proč by měl následovat někoho, kdo neví, co sám chce?

Se psem bys měl/a jednat s respektem a také respektovat jeho přirozenost. A ať po něm budeš chtít cokoli, musíš si tím být jistý/á. Když pes vycítí, že to, co po něm žádáš, vnímáš jako správné a je to v souladu s tvými zásadami a přesvědčeními, udělá to.

Psi jsou hypersenzitivní (vysoce vnímaví) a vycítí, když jsi nerozhodný/á nebo když jednáš proti svým zásadám a v nesouladu se svým názorem a přestanou tě poslouchat.

Buď důsledný/á. Když už po psovi něco chceš, vždy zařiď, aby to udělal. Nikdy, když mu dáš povel, ho nenech jen tak odejít. Pomůžeš tomu tak, že mu po každém povelu řekneš např.“ volno“, aby pes věděl, že už může odejít. Pes by neměl nikdy opustit povel bez tvého povolení.

Dej pejskovi dostatek svobody a osobního prostoru. To znamená, že ho můžeš nechat si něco očichat, běhat a dopřeješ mu to, co potřebuje dělat (vyvenčit se, apod.) bez toho, abys na něj pořád pokřikoval/a nějaké povely. Když po něm budeš pořád něco chtít, může ho to za chvíli přestat bavit. Povely dávej jen, když cítíš, že je to tak správně. Dopřej psovi pauzu mezi jednotlivými povely.

Mluv jen jasně a zřídka. Psi nerozumí slovům, ale reagují na tón hlasu a intonaci. Když ale budeš hučet do psa celé věty, na které není zvyklý (rozumí např. jednoduchému povelu „sedni“, ale nerozumí větě „sedni si, budou tě bolet nohy, když se neposadíš.“

Dlouhé věty jsou zbytečné, psa zmatou. Pes mnohem lépe vycítí, co po něm chceš, z řeči těla.

Jak (od)naučit psa štěkat

Aby se pes mohl odnaučit štěkat, je nejdřív potřeba, abys ho naučil/a štěkat na povel.
To uděláš tak, že si vezmeš jeho oblíbenou hračku nebo mlsík, ukážeš mu to, řekneš “štěkej” a počkáš. Jeho za chvilku začne rozčilovat, že mu hračku/mlsík nedáváš, tak štěkne. A v tu chvíli ho hrozně pochválíš, zopakuješ povel “štěkej” (např. řekneš: “Ano, to bylo štěkej!) a dáš mu hračku nebo mlsík.
Takhle to můžeš opakovat, dokud pes nezjistí, co po něm chceš.

A teď něco k tomu, proč vlastně tvůj pes štěká?

Vlci, předci psa, moc neštěkali. Ke komunikaci používali hlavně vytí a štěkání patřilo k projevům mladých puberťáků. Lidem ale vyhovovalo štěkání, tak začali šlechtit psy, kteří štěkali za jednoduchým účelem – hlídání např. pozemku nebo oznamování nalezení kořisti.
Takže za to, že psi štěkají si vlastně můžeme sami, jako lidstvo.

Psi štěkají, když chtějí hlídat své teritorium, když spatří něco zajímavého a chtějí nás na to upozornit nebo když se zkrátka nudí a štěkání je vlastně velká psina!
Také štěkají, když mají moc energie, a nevědí, co si s ní počít.

Nejlepší způsob, jak psa odnaučit štěkat je nedát mu důvod ke štěkání. Např. ho nenechávat samotného za plotem, aby štěkal na každého kolemjdoucího. A zajistit mu tolik pohybu, aby nebyl nevybouřený.

Ale když se tohle zajistit nepovede a pes stejně štěká, pak mu nasaď vodítko a obojek a řekni mu povel “ticho” a lehce zacukej vodítkem. Když to psa zastaví od štěkání, pochval ho “Ano, to je ticho” a dej mu například odměnu nebo ho pohlaď. A když zase začne štěkat, řekni mu “ne, nedělej to” a zase lehce “cinkni” s vodítkem. Pejskům toto ciknání neublíží, ale zároveň jim to není příjemné, takže bude vědět, že když dostane doma vodítko, má být zticha.

A pak si dopřejte denně chvilku, kdy mu dovolíš štěkat a ještě za to dostane odměnu. Ale pes by měl štěkat jen, když to po něm budeš chtít. (Jen na povel.)

A v žádném případě na psa nekřič, když štěká – bude si myslet, že se přidáváš ke štěkání a utvrdí ho to v tom, že to dělá správně. Takže buď v klidu a mluv na psa klidným hlasem. To ho může také trochu uklidnit. A když bude zticha, tak si s ním za odměnu můžeš jít na chvíli hrát.

Zdroje

Napíšu sem seznam zdrojů, ze kterých čerpám všechny informace, který budu postupně doplňovat. Nevypíšu asi úplně všechno, za což se omlouvám – nepamatuji si každou stránku, ze které jsem se něco dozvěděla.

Každou informaci si ale potvrzuji nejméně ze tří různých zdrojů a doufám, že jsou věrohodné. Nečerpám z žádných bulvárních časopisů, ale jen ze zdrojů, kterým věřím. Když něco nevím, zeptám se naší paní cvičitelky – té naprosto důvěřuji a Chiko také.

  • Mým hlavním zdrojem je Chiko, od něj mám většinu informací. Co s ním funguje, a co má rád, to sem napíšu. Co se mu nelíbí, zjistím proč se mu to nelíbí, a také to sem napíšu, ale s tím, aby to lidé nedělali. Většinu informací má ze zkušenosti s ním.
  • Většinu informací, které s ním získám, mám potvrzenou ze cvičáku (jak se vychová, proč jak reaguje, atd…)
  • Další, velký zdroj je knížka od Josého Arce, 5 tajemství šťastného vztahu člověka a psa, ze které jsem se naučila věci, které mi pak Chiko potvrdil, že jsou pravdivé, a že fungují. (Důležitost hierarchie ve smečce a správné vyložení chování a řeči psa)
  • Dále, o všech nemocech a léčení (ale i např. o čištění zoubků apod.) jsem se dozvěděla z knížky Domácí zvěrolékařkterou schválila veterinární klinika Brandýs nad Labem
  • knížka Proč pes zahrabává kosti?
  • knížka Co mě naučila smečka, Cesar Millan
  • Knížka Zvěrolékař a psí historky, James Herriot
  • Knížka Hry se psem, Brigitte Eilert
  • A poté různé stránky o psech, ze kterých mám různé recepty a DIY výrobky. (Ale ne důležité věci jako zdraví! To si ověřuji v knížce uvedené výš.) 

Očekávání

Když pes dává hlavu na stranu, říká nám tím, že nám nerozumí.

Očekává, co se bude dít a snaží se vymyslet, co po něm chceme a rozumět našim slovům.

Je dost možné, že pokud se mu nedostane jasné odpovědi na otázku „co mám dělat?“ , začne štěkat, skákat nebo se klepat. Bude nervózní, protože by Ti rád vyhověl, ale neví jak.

Tvůj úkol je mu dát jasný povel, pokud po něm něco chceš. A jestli po něm nic nechceš, měl/a bys mu říct a dát mu to najevo i tělem, ať si jde po svém, že žádná psina nebude.

To můžeš udělat takhle:

Pes nakloní hlavu v očekávání, chystá se začít štěkat, ale ty mu srozumitelně řekneš:“ Běž si po svém,“ a rozejdeš se proti němu pomalu, v klidu a rukou mu naznačíš, že má změnit pozici. Pes by se měl zvednout a poodejít, a pokud ne, lehce ho postrčíš rukou nebo jemně(!) nohou.

V téhle fázi by se měl rozejít čenichat nebo dělat svoje věci a nevšímat si tě a stejně tak bys ty měl/a jít dělat své věci a nevšímat si jeho.

Pokud se ale pes dál bude domáhat pozornosti a začne štěkat, už to není nedorozumění, ale cítí nejistotu a neví co má dělat.

Tak se ujímá vedení a upozorňuje nás na nějakou chybu. V tuhle chvíli ho určitě neutěšuj slovy jako např.:“ No jó, vždyť už jdeme, počkej chvilku, chápu, že je to pro tebe těžké a otravné…“

Když tohle uděláme, pes ještě víc znejistí, protože slyší moc slov a nerozumí jim, i když , že se mluví na něj.

Jak můžeš utišit psa, který štěká ti řeknu v příspěvku „Štěkání“.

Sedni!

Jak naučit psa povel „sedni“?

Jednoduše. 🙂

Tady jsou kroky, jak postupovat:

Stoupni si a zavolej k sobě psa
(-můžeš mít v ruce odměnu nebo klikr, pokud tě pes pak poslechne lépe)
Když přiběhne, pochval ho
Řekni důrazně, ale ne zle: „sedni“
Dívej se na psa z vrchu, případně zvedni i mlsík, aby se musel podívat nahoru. Může pomoct i vztyčit ukazováček.
V tu chvíli by si měl pes přirozeně sednout. Ale pokud si nesedne, zkus pokračovat takto:
Zopakuj povel
– Ruku s mlsem mu dej před čumák, ale nenech ho mls sníst, druhou ruku mu zatlač na zadek (s citem!), dokud se neposadí

Odměňuj ho až ve chvíli, kdy bude sedět! (Jestli ho odměníš mlsem, klikrem nebo jen slovy, to je na tobě.)

Nenech ho vstát, dokud mu nedáš pokyn „hotovo“ nebo „volno“. Pokud vstane, řekni „NE“, zopakuj povel a opakuj celý postup tak dlouho, dokud pes nebude sedět v klidu.