Cestování

Pokud se svým pejsek chceš zažít velká dobrodružství a jezdíš s ním po světě, možná tě bude zajímat pár věcí.

Jezdíte spolu autem? Pokud ano, dáváš na něj dostatečně pozor?

Existují speciální připínací pásy pro pejsky, které zajistí bezpečnou jízdu a zabrzdí pád v případě prudkého zastavení. My tenhle pás nemáme, ale řešíme to tak, že celou jízdu pejska držíme. A dalším řešením je klec v kufru, kde se může pejsek cítit i příjemně.

Na zvyknutí ježdění v kleci se doporučuje začít pomalu: Nejdřív se klec postaví domů, vybaví se měkkou dekou/polštářky a pejsek se do ní zavede. Necháš klec otevřenou a když v ní vydrží pár minut, pochválíš ho a pustíš ho ven. Postupně můžeš čas v kleci prodlužovat. Když uvidíš, že je na klec pejsek zvyklý, zavřeš ji. (Zvyknutí na nové věci může trvat pár dní, ale také klidně dva týdny, proto nespěchej.)

Poté dáš klec do auta a projedeš se s rodiči a s pejskem uvnitř klece třeba pět minut autem. Když bude vše v pořádku prodloužíš dobu jízdy. Když se bude bát, vrátíš se ke cvičení pobytu v kleci doma a dáš mu ještě trochu času.

Při jízdě na něj nemluv konejšivě, může si myslet, že se má bát, když ho uklidňuješ a začne se podle toho chovat. Dělej, jakože je to úplně normální, a nic se neděje.

Zvracení v autě

Když se pes v autě pozvrací, v žádném případě mu nenadávej. Mrzelo by ho to, ale nemůže za to a nemůže s tím nic udělat. Zároveň ho ani nechval, spíš to přejdi beze slov, ukliď po něm a nestresuj se kvůli tomu. Můžeš se poradit s veterinářem, co dělat, když pes v autě zvrací často.

Jízda MHD

My nejčastěji jezdíme autobusem, metrem nebo tramvají. Pes je povinnen mít v hromadné dopravě košík a výběr košíku je klíčový. Pokud jsou velká horka, je nevhodné, abys dal/a psovi košík, který mu „sváže“ tlamu tak, že ji nemůže otevřít. Vhodnější je košík, který je možná trochu méně pohodlný, ale pes může otevřít tlamu a ochlazovat se.

Pokud má tvůj pejsek problém chvíli postát (jako náš Chiko 😉 )nenuť ho zbytečně celou cestu sedět. Nevadí, když bude stát, hlavně, aby nekňoural nebo neštěkal. Když začne dělat zvuky, řekni mu zřetelně „Nedělej to!“ A nezačni na něj šišlat nebo ho konejšit, protože opět to v něm vyvolá pocit, že by měl mít úzkosti a bude akorát více štěkat.

Lehni

Postav svého pejska před sebe a dej mu povel „sedni“. Poté vezmi mlsíček a polož ku ho na zem. Jemně psovi zatlač na záda, aby si lehl. Potom mu dej odměnu a povel zopakuj ještě několikrát, aby to správně pochopil.

S odstupem času mu jen položíš mlsík na zem a řekneš „lehni“ bez tlačení do zad.

A ve finální fázi mu jen řekni „lehni“ a odměň ho až v leže.

A nezapomeň ukončit povel“hotovo“ (nebo jinak), aby pes věděl, že už jste přestali cvičit.

Hra

Hrát si se psem může znít pouze jako zábava beze smyslu, ale pro psa je to téměř stejně důležité, jako mít dostatek jídla a vody, pohybu a spánku.

Pro vlky nebo divoké psy je hraní si pouze zábavou pro psí puberťáky, ale pro psy v dnešní době je to to nejpřirozenější, co mu můžeš nabídnout. Hra psa udržuje v dobré tělesné kondici, trochu ho zdravě unaví a namáhá a stimuluje mu mozek.

Jak pomáhá hra udržovat fyzické i psychické zdraví?

Během hry si pes vyzkouší, jaké je to následovat kořist (balonek), vymýšlí strategie, jak se má s páníčkem přetahovat o provaz a u toho se mu zapíná mnohem více mozkových závitů, než nám. Při přetahování pes přemýšlí více, než při hledání poschovávaných mlsíků.

Také to udržuje dobrý vztah mezi tebou a psem – naučíte se spolu vycházet. Ale i hraní chce nějaká pravidla. Například bys měl/a vždy hru začít ty. Můžeš si vzít balonek a a vysokým hlasem nalákat psa na hru. Když bude hra v nejlepším, zase hru ukonči, například jednoduchým povelem „hotovo“ a schovej balonek – pes si bude pamatovat nadšení z konce hry a příště se bude o to víc těšit na další hru. Neměl/A bys pejskovi nechávat balonek i po skončení hry, protože potom se může stát. že o něj ztratí zájem. Nejradši mají psi hru s nějakým dalším členem smečky, dokážou si sice hrát i sami, ale společně s někým dalším je to baví víc.

Dávej pozor na řeč psího těla. Tvůj pes tě má přečteného/přečtenou, ale víš ty, co ti říká pes?

Například úklon hlavou u země a zadkem nahoru (viz foto nahoře) znamená: pojď si se mnou hrát!

A odkrytí zubů a hluboké vrčení znamená :“ něco se mi vážně nelíbí. Když to nepřestaneš dělat, kousnu tě.“ V takové chvíli je nejlepší hru radši ukončit.

A když pes zívá, znamená to, že je ve stresu (hra může být moc rychlá a může psa znervózňovat) a to je nejlepší trochu ubrat a jít na hru s větším klidem a třeba také zívnout, abys ukázal/a psovi, že mu rozumíš.

Nejlépe řeč těla svého psa ale poznáš ty sám/sama poté, co s ním budeš trávit hodně času. Jeden postoj může znamenat víc věcí, záleží na situaci.

Jak naučit psa, aby poslouchal?

Důvěřuj mu.

Když vložíš v psa důvěru a dáš mu svobodu a velice potřebný respekt, bude tě následovat.

Pes je smečkové zvíře, které má přirozeně nějakou povahu. Když naplníš potřebu jeho povahy a zajistíš mu pocit bezpečí a dostatek jídla, vody a pohybu, budeš člověk, ke kterému bude chovat důvěru a bude chtít, abys byl/a jeho vůdce.

Jak být správný vůdce, kterého pes bude chtít poslouchat?

Nejlépe uděláš, když se nebudeš pokoušet někoho napodobovat, ale když budeš sám/sama sebou. Pes pozná, když si sebou nejsi jistý/á a přestane tě poslouchat – proč by měl následovat někoho, kdo neví, co sám chce?

Se psem bys měl/a jednat s respektem a také respektovat jeho přirozenost. A ať po něm budeš chtít cokoli, musíš si tím být jistý/á. Když pes vycítí, že to, co po něm žádáš, vnímáš jako správné a je to v souladu s tvými zásadami a přesvědčeními, udělá to.

Psi jsou hypersenzitivní (vysoce vnímaví) a vycítí, když jsi nerozhodný/á nebo když jednáš proti svým zásadám a v nesouladu se svým názorem a přestanou tě poslouchat.

Buď důsledný/á. Když už po psovi něco chceš, vždy zařiď, aby to udělal. Nikdy, když mu dáš povel, ho nenech jen tak odejít. Pomůžeš tomu tak, že mu po každém povelu řekneš např.“ volno“, aby pes věděl, že už může odejít. Pes by neměl nikdy opustit povel bez tvého povolení.

Dej pejskovi dostatek svobody a osobního prostoru. To znamená, že ho můžeš nechat si něco očichat, běhat a dopřeješ mu to, co potřebuje dělat (vyvenčit se, apod.) bez toho, abys na něj pořád pokřikoval/a nějaké povely. Když po něm budeš pořád něco chtít, může ho to za chvíli přestat bavit. Povely dávej jen, když cítíš, že je to tak správně. Dopřej psovi pauzu mezi jednotlivými povely.

Mluv jen jasně a zřídka. Psi nerozumí slovům, ale reagují na tón hlasu a intonaci. Když ale budeš hučet do psa celé věty, na které není zvyklý (rozumí např. jednoduchému povelu „sedni“, ale nerozumí větě „sedni si, budou tě bolet nohy, když se neposadíš.“

Dlouhé věty jsou zbytečné, psa zmatou. Pes mnohem lépe vycítí, co po něm chceš, z řeči těla.