Publikováno

Jak (od)naučit psa štěkat

Aby se pes mohl odnaučit štěkat, je nejdřív potřeba, abys ho naučil/a štěkat na povel.
To uděláš tak, že si vezmeš jeho oblíbenou hračku nebo mlsík, ukážeš mu to, řekneš “štěkej” a počkáš. Jeho za chvilku začne rozčilovat, že mu hračku/mlsík nedáváš, tak štěkne. A v tu chvíli ho hrozně pochválíš, zopakuješ povel “štěkej” (např. řekneš: “Ano, to bylo štěkej!) a dáš mu hračku nebo mlsík.
Takhle to můžeš opakovat, dokud pes nezjistí, co po něm chceš.

A teď něco k tomu, proč vlastně tvůj pes štěká?

Vlci, předci psa, moc neštěkali. Ke komunikaci používali hlavně vytí a štěkání patřilo k projevům mladých puberťáků. Lidem ale vyhovovalo štěkání, tak začali šlechtit psy, kteří štěkali za jednoduchým účelem – hlídání např. pozemku nebo oznamování nalezení kořisti.
Takže za to, že psi štěkají si vlastně můžeme sami, jako lidstvo.

Psi štěkají, když chtějí hlídat své teritorium, když spatří něco zajímavého a chtějí nás na to upozornit nebo když se zkrátka nudí a štěkání je vlastně velká psina!
Také štěkají, když mají moc energie, a nevědí, co si s ní počít.

Nejlepší způsob, jak psa odnaučit štěkat je nedát mu důvod ke štěkání. Např. ho nenechávat samotného za plotem, aby štěkal na každého kolemjdoucího. A zajistit mu tolik pohybu, aby nebyl nevybouřený.

Ale když se tohle zajistit nepovede a pes stejně štěká, pak mu nasaď vodítko a obojek a řekni mu povel “ticho” a lehce zacukej vodítkem. Když to psa zastaví od štěkání, pochval ho “Ano, to je ticho” a dej mu například odměnu nebo ho pohlaď. A když zase začne štěkat, řekni mu “ne, nedělej to” a zase lehce “cinkni” s vodítkem. Pejskům toto ciknání neublíží, ale zároveň jim to není příjemné, takže bude vědět, že když dostane doma vodítko, má být zticha.

A pak si dopřejte denně chvilku, kdy mu dovolíš štěkat a ještě za to dostane odměnu. Ale pes by měl štěkat jen, když to po něm budeš chtít. (Jen na povel.)

A v žádném případě na psa nekřič, když štěká – bude si myslet, že se přidáváš ke štěkání a utvrdí ho to v tom, že to dělá správně. Takže buď v klidu a mluv na psa klidným hlasem. To ho může také trochu uklidnit. A když bude zticha, tak si s ním za odměnu můžeš jít na chvíli hrát.

Publikováno

Zima a péče o tlapky

Přes zimu je potřeba dbát o psí tlapky. Nenosí boty jako my a ti psi, kteří žijí uvnitř, mají jemné tlapky, které je dostatečně nechrání před mrazem. A ještě mnohem nebezpečnější, než mráz, je sůl. Ta rozežírá tlapky jak domácím, tak venkovním psům.

Silnice nebo chodníky, které jsou solené, působí na tlapky velmi agresivně a rozežírají je.

Proto je dobré dávat si pozor, kde jsou cesty sypané solí a vyhýbat se jim nebo psa přenést přes tyto úseky trasy.

A i když se to občas nepovede, praskání tlapek může zabránit například vazelína nebo nějaký olej, který se lze aplikovat před i po procházce. To je taková ochranná vrstva pro tlapky.

Publikováno

Psí, sladký dort

Ahoj, tady je recept na dort, který zvládneš určitě upéct pejskovi taky. Je tak dobrý, že ti bude určitě také chutnat, můžete ho sníst spolu s tvým čtyřnohým parťákem 😉 Navíc je zdravý, neobsahuje nic špatného, co pes nesmí. Je pozor na množství – je opravdu sytý a ani jeden z vás by ho neměl sníst nějak moc.

Co potřebuješ?

  • 1 hrnek celozrnné mouky (pokud tvůj pejsek nemůže lepek, bezlepkové – jinak je ideální špaldová mouka napůl např. s vločkovou)
  • 1 lžička sody (nebo 1,5 lžičky pečícího prášku bez fosfátů)
  • 2 velká vejce, rozmíchaná
  • 1/4 hrnku řepkového oleje
  • 1/3 hrnku jablečné přesnídávky (bez přidaných konzervantů a cukru)
  • 1/3 hrnku 100% arašídového másla (bez soli, cukru a konzervantů)
  • 1 hrnek nastrouhaných, oloupaných jablek
  • 2 lžíce medu
  • 1/2 hrnku jogurtu
  • 2 banány

Postup:

  1. Smíchej mouku se sodou a přidej rozmíchaná vejce, olej a jablečnou přesnídávku. Pořádně zamíchej.
  2. Když v těstě nejsou žádné hrudky, přidej arašídové máslo a zamíchej. Dále přimíchej med a strouhaná jablka.
  3. Míchej těsto, dokud není jednolité a poté ho rozděl do  dortových forem (já jsem ho pekla na dvakrát, ale záleží to na velikosti tvé dortové formy)
  4. Upeč dort v předem rozehřáté troubě na 175 °C 35-40 minut, nebo dokud těsto není upečené
  5. Nech vychládat dort ve formě aspoň 5 minut, než ho vyklopíš – mohl by se srazit. Potom ho nech úplně vychladnout, než ho budeš mazat polevou
  6. Na polevu rozmačkej banány, smíchej je s jogurtem a můžeš přidat ještě lžičku medu.

    7. Jednotlivé korpusy můžeš ještě rozříznout a namazat je polevou nebo arašídovým máslem i uvnitř. Pak polevou slep oba korpusy a vršek dortu pomaž zbytkem jablečného protlaku.

    Dort můžeš dozdobit hezky vyřezanými kousky jablka, banánu nebo i psími mlsky. Použij svou fantazii a ono to vyjde nádherně! Nemusíš se ani řídit všemi postupy, které tu uvádím – prostě improvizuj, jen dávej pozor, aby pes mohl jíst vše, co do dortu dáš.
    1. Dobrou chuť! 🙂

Publikováno

Dům nebo byt

Přemýšlíte doma o tom, jestli nebude lepší postavit psovi boudu na zahradě, abyste s ním nemuseli chodit na procházky, ale aby mohl mít svobodný výběh ven, kdykoli bude chtít? Myslíte, že to pro psa bude lepší?
Nebude.
Zahrada je určitě super a pro psa je to bonus stejně tak jako pro tebe, ale nestačí mu ke spokojenému životu, procházky jsou mnohem důležitější!

Když se podíváš na psy bydlící v centru měst, často jsou bez vodítka a podřízeně a vyrovnaně následují svého pána mezi auty, vůbec se nebojí a jsou v naprosté pohodě.

Na vesnicích (nebo u rodinných domků), kde má každý pejskař zahradu, se ale často zapomíná na to, že psa nebaví trávit celý svůj život na jednom pozemku stejně tak jako nás. Tito psi pak třeba utíkají, jsou „problémoví“. Také štěkají na každého, kdo jde zrovna kolem, kvůli frustraci a nudě.

Člověk v bytě totiž dává mnohem větší pozor na to, jestli měl pes možnost se vyvenčit, ale když je pes na dvorku a má boudu, řekne si jeho páníček jen: „kdyby potřeboval dělat loužičku, udělá ji tam…“  a vůbec ho už nenapadne, že pro psa je pohyb na procházkách skoro stejně životně důležitý jako voda a jídlo.

Psovi nestačí jen se vyvenčit, potřebuje dostatečně pohybu, který na zahradě nedostane. A není vhodné ani chodit s ním každý den na stejnou procházku – koho by to bavilo? Psa tedy ne.

Zahrada je pro psa tedy úplně stejně vhodná jako malý byt. Je to fajn mít zahradu, ale je to jen jako místnost navíc a rozhodně to ani částečně nenahradí procházky. A to ani když je zahrada hodně velká.

 

Publikováno

Co žádný pes nesmí jíst?

Nepíšu sem potraviny, na které mají psi často alergii (jako např. bílá mouka a lepek), ale jen jídla, která jsou až jedovatá pro každého psa.

  • Hroznové víno (i ve formě hrozinek) a pecky z něj
  • Rajčata
  • Avokádo
  • Kakao (čokoláda, ale i obyčejné kakaové boby)
  • Vlašské ořechy (v malém množství nejsou životu nebezpečné, ale pes může zvracet)
  • Pecky, slupky a skořápky (nemyslím slupky od zeleniny jako např. okurka, ale slupky, které lidé také nejedí)
  • Bílek z vejce (musí být podáván zároveň se žloutkem, samotný ho pes nestráví a v syrové formě to také není nejlepší)
  • Citrusy včetně semínek
  • Chemické postřiky (psi jsou na ně ještě mnohem citlivější, než lidé, takže pokud svému pejskovi nedáváš BIO zeleninu a ovoce bez postřiků, vždy mu je pečlivě umyj)
  • Sůl (přirozeně se vyskytující sůl nevadí, ale nikdy pejskovi nedávej své, osolené jídlo)
  • Pepř, muškátový ořech – ten je hodně nebezpečný -, a další koření (než budeš psovi něco vařit, podívej se radši, jestli pes smí všechny ingredience. Recepty na tomto blogu i všechny ingredience v nich jsou bezpečné.)

 

Pokud jsem zapomněla na nějakou potravinu, kterou pes nesmí jíst, napiš mi a já jí přidám. 😉

Publikováno

Cereálie jako (i) pro děti

Tenhle recept je pro pejsky velmi zdravý, ale je to celkem piplačka a zabere spoustu času, tak si to rozmysli, než se do toho pustíš. Zato je to skvělá náhrada nezdravých cereálií. Můžeš si je dát např. ráno k snídani do mléka nebo do jogurtu.

Ingredience

  • 200 g na jemno nastrouhaného, oloupaného jablka
  • 150 g rozemletých vloček téměř na mouku (klidně bezlepkových)
  • 200-300g jemné mouky (nejlépe celozrnné, špaldové)
  • 20 g strouhaného kokosu
  • 3 lžíce rozpuštěného kokosového oleje (lze nahradit i jiným olejem nebo máslem, ale už to není úplně ono)
  • 1/2 lžičky skořice
  • 1,5 lžičky pečícího prášku bez fosfátů + mini špetka soli /NEBO/ 1 lžička sody (to už nepřidávej sůl)
  • 1 velké vejce

Postup

    1. Smíchej kokosový olej a vejce
    2. Přidej jablko a zamíchej
    3. V míse zvlášť smíchej suché ingredience, kromě kokosu (mouku, vločkovou mouku, sodu/ pečící prášek se solí, skořici)
    4. Smíchej mokrou směs se suchou a přidej kokos

 

  1. Vál si vysyp moukou a hňácej rukama těsto, dokud nebude tak tuhé, aby šlo rozválet, příípadně pořád přisypávej další mouku
  2. Na plech vytvaruj maličké kuličky nebo vykrajuj tvary jako cukroví
  3. Peč v předem vyhřáté troubě na 150°C 20- 30 minut, dokud nebudou kuličky (křupky) lehce nazlátlé a křupavé – doba pečení záleží na velikosti křupek)
  4. Podávej psovi s malinkým množstvím jogurtu/ tvarohu nebo lépe samotné jako odměny (nepřežeň to, je to poměrně vydatné)
  5. Nebo si je dej sám/sama např. k snídani s mlékem, kefírem nebo jogurtem – nejsou moc sladké, tak si je ještě můžeš dosladit medem nebo čerstvým ovocem

Vydrží dlouho, ale uchovávej se v suchu a nevystavuj slunci
Křupky v pixle

 

Publikováno

Zdroje

Napíšu sem seznam zdrojů, ze kterých čerpám všechny informace, který budu postupně doplňovat. Nevypíšu asi úplně všechno, za což se omlouvám – nepamatuji si každou stránku, ze které jsem se něco dozvěděla.

Každou informaci si ale potvrzuji nejméně ze tří různých zdrojů a doufám, že jsou věrohodné. Nečerpám z žádných bulvárních časopisů, ale jen ze zdrojů, kterým věřím. Když něco nevím, zeptám se naší paní cvičitelky – té naprosto důvěřuji a Chiko také.

  • Mým hlavním zdrojem je Chiko, od něj mám většinu informací. Co s ním funguje, a co má rád, to sem napíšu. Co se mu nelíbí, zjistím proč se mu to nelíbí, a také to sem napíšu, ale s tím, aby to lidé nedělali. Většinu informací má ze zkušenosti s ním.
  • Většinu informací, které s ním získám, mám potvrzenou ze cvičáku (jak se vychová, proč jak reaguje, atd…)
  • Další, velký zdroj je knížka od Josého Arce, 5 tajemství šťastného vztahu člověka a psa, ze které jsem se naučila věci, které mi pak Chiko potvrdil, že jsou pravdivé, a že fungují. (Důležitost hierarchie ve smečce a správné vyložení chování a řeči psa)
  • Dále, o všech nemocech a léčení (ale i např. o čištění zoubků apod.) jsem se dozvěděla z knížky Domácí zvěrolékař, kterou schválila veterinární klinika Brandýs nad Labem
  • knížka Proč pes zahrabává kosti?
  • knížka Co mě naučila smečka, Cesar Millan
  • Knížka Zvěrolékař a psí historky, James Herriot
  • Knížka Hry se psem, Brigitte Eilert
  • A poté různé stránky o psech, ze kterých mám různé recepty a DIY výrobky. (Ale ne důležité věci jako zdraví! To si ověřuji v knížce uvedené výš.) 
Publikováno

Mrkvové sušenky

Mám zde recept na jednoduché sušenky pro psy, bez žádných speciálních ingrediencí:

Co potřebuješ?

  • 1 větší vejce
  • 3 lžíce oleje nebo másla (já jsem použila kokosový olej a máslo)
  • 200g nastrouhané mrkve (můžeš dát napůl s jablkem, ale pozor, ať to není víc, než 200g – těsto se pak lepí)
  • 4 lžíce vody
  • 100 g jemných (ovesných) vloček
  • 150 g jemné mouky (já jsem použila špaldovou, celozrnnou)
  • 1 lžička sody nebo 1,5 lžičky prášku do pečiva

Postup

  • Smíchej vejce s olejem do kaše
  • Přidej na jemno nastrouhanou mrkev a vodu, zamíchej
  • Nakonec přisyp předem smíchané vločky s moukou a sodou
  • Pořádně vše zamíchej, dokud z těsta nebude tuhá koule – uhňácej směs rukama, to jde lépe
  • Vyválej přes folii placku asi 1 cm tlustou a vykrájej ji do tvarů

Nebo

  • Vytvaruj rukama kulaté placičky, do kterých poté udělej díru špejlí – jako mini doghnuty (to jsem udělala já)
  • Peč na 200°C v předem rozehřáté troubě 25-30 minut

Těsto uvnitř sušenky by mělo být měkké, ale ne mazlavé.
Sušenky můžeš ochutnat! 🙂 (ale rozhodně nečekej něco sladkého)

Publikováno

Horké dny

Letos je opravdu veliké horko a to nedělá dobře ani psům.

Proto napíšu shrnutí věcí, na které bys měl/a dávat pozor, pokud máš psa.

  1. dostatek vody
  2. rozpálený asfalt
  3. možnost ochlazení
  4. úpal/úžeh, spálení (hrozí hlavně u naháčů)
  5. nechávání psa v autě/boudě bez větrání

Dostatek vody:

Tím myslím to, aby měl pes po celý den přístup k chladné, čerstvé vodě a mohl jí mít, kolik bude potřebovat. Nezapomeň vzít pejskovi vodu s sebou na výlet!

Vodu v misce mu měň klidně několikrát denně, pes v těchto horkách hodně slintá a vodu si rychle znečistí. Měň mu ji tolikrát denně, aby byla pořád tak čistá, že bys ji pil/a i ty, kdyby byla tvoje. Musí být stále čerstvá!

Minimálně vodu měň 1x za den, určitě ne méně…

Rozpálený asfalt:

Když je venku horko, silnice se rychle rozpálí a psům poté popálí tlapky. Následky jsou bolestivé a nepříjemné.

Přenášej proto psa přes silnice a choď ho venčit na trávník. Vždy, než ho necháš jít na asfalt, sáhni si na zem. Pokud je horká, psa přenes! Ušetříš mu hodně bolesti.

Teplota asfaltu na slunci může dosáhnout i takových hodnot. Představ si, že bys na takhle horkém povrchu musel/a chodit bosý/á ty:

Teplota venku : teplota asfaltu:
25°C 52°C
30°C 57°C
31°C 62°C

 

Možnost ochlazení:

Pes musí mít nějaký stín, místo, kde je chlad. V tom místě by měla být taková teplota, abys tak vydržel/a v pohodě i ty.

Možnost ochlazení neznamená „možnost skočit do špinavého rybníka“. Na rybníky, jezera, nádrže a přehrady si dávej pozor – pokud jsou hodně špinavé nebo jsou v nich sinice, psa tam nepouštěj. Ve vodě může pes chytit spoustu potvůrek, červíků a kožních nemocí, tak dávej pozor, kde se koupe. Určitě ho nenechávej pít vodu z louží!! To je hodně nebezpečné, v loužích se totiž líhnou larvy motolic a podobných potvor, které psa pak ničí a vyžírají zevnitř. Vždy mu nos s sebou čerstvou vodu z domova.

 

Pozor na výběr košíku

Existují košíky, které jsou větší a kovové, ve kterých pes může otevřít tlamu. Takové jsou v létě vhodné.

Košík

 

Poté existují pohodlnější náhubky, které psovi „slepí“ tlamu tak, že ji nemůže pořádně otevřít. Ten má Chiko radši, než ten kovový, ale na léto je naprosto nevhodný.

Nylonový náhubek

 

Proč?

Jednoduše kvůli horku.

Pes na tlamě sice netahá nic těžkého a navíc je nylonový náhubek měkčí, než kovový, takže na zimu je možná pro psa lepší (ale to záleží jen na zvyku, Chiko ho snáší mnohem lépe, než ten kovový), jenže v létě může psovi způsobit přehřátí a úpal.

Pes v nylonovém náhubku nemůže otevřít dostatečně tlamu (na tom principu náhubek funguje, aby nemohl nikoho pokousat), jenže to způsobí i to, že se pes nemůže v horku ochladit. Tím pádem se rychle přehřeje (nemůže horko vypotit tak, jako my – nemá potní žlázy) a dostane úpal. A to je velmi nepříjemné i pro psa, i poté pro vás, když se ho budete snažit zachránit.

 

Nechávání psa v autě

V autě se vzduch velice rychle ohřeje, ale je to nebezpečné i přesto, že má pes otevřené okýnko a auto je zaparkované ve stínu. I přes tato opatření je v autě větší horko, než ve stínu a psovi to může uškodit.

Zkus si někdy zůstat v autě na místě se psem po stejnou dobu, jako je tam pes. Je ti tam dobře a chladno? Pokud ano, můžeš tam nechat psa, ale pokud je horko tobě, je tam horko i  psovi.

Kdybys nechával/a psa v autě, dej mu vodu na pití a každou chvíli tam choď kontrolovat teplotu a nenechávej ho tam, jakmile teplota překročí 25°C. Pokud se to stane, tak ho vezmi ven do stínu, ale pozor, abys ho nenutil/a chodit po horkém asfaltu. (viz nahoře)

Když je problém psa někam vzít, necestuj s ním autem a nech ho doma, udělá mu to mnohem lépe, než když bude nucen čekat v autě!

Znaky, jak poznáš přehřátí u psa (a co dělat):

  • ztížené nebo rychlé dýchání
  • suchý a horký čenich
  • suchá a horká sliznice pysků
  • vyšší stádium slinění (tuhé, horké a lepivé sliny)
  • jasně červené dásně a jazyk
  • neklid a nervozita
  • dezorientace (pes neví, kam jde, je zmatený – může klidně narazit do stěny)
  • skelný pohled
  • zhoršené vnímání (pes na tebe nereaguje, nevšimne si, že mu dáváš jídlo apod…)
  • apatie (nejeví zájem o okolí, nechce si hrát ani jíst)
  • zrychlení srdečního tepu (malí psi více, než 160 tepů za minutu, velcí psi nad 15 kg více, než 120 tepů za minutu)
  • poté kolaps (to už ho s největší pravděpodobností nic nezachrání -ani sebelepší veterinář- a pes zemře)

Hned, jak pes začne jevit první známky přehřátí, ochlaď ho! Nikdy to nepodceňuj, když to zajde do kolapsu, nikdo mu většinou nemůže pomoct!

Nikdy na něj nelij ledovou vodu (mohlo by mu to způsobit šokovou reakci), chlaď ho třeba mokrým ručníkem nebo postupným namočením těla. 

Dej mu napít, pokud vodu přijme (po menších dávkách a ne studenou, ale vlažnou vodu).

Pokud nechce pít, chlaď psa a vezmi ho co nejdřív k veterináři.

Pokud se stav psa dostal do jakéhokoli horšího stádia (od červených dásní dál), vždy ho co nejdříve vezmi na veterinu!

 

 

 

Publikováno

Fyzické trestání – nutnost / zbytečnost?

„Ve vztahu pána a jeho psa jsou dvěma klíčovými faktory důvěra a respekt.“

A to jsou dvě věci, které se při fyzickém trestání narušují.

Každý se se psem dostaneme do situací, kdy nevíme, co jiného by pomohlo, ale obvzlášť v takové chvíli je potřeba odpoutat se od emocí (které v očích psa znamenají slabost) a začít myslet hlavou a klást si v první řadě tyto otázky (ještě předtím, než povel vyslovíš!):

  • je povel, který po svém pejskovi chci, opravdu smyslný?  –ano-
  • jsem klidný/á a vyrovnaný/á? –ano-
  • věřil/a bych si, kdybych byl/a pes, poslechla bych na jeho místě? –ano-
  • mám dostatečně vysokou autoritu (nebo za mě pes převzal vedení)? – ano mám, pes nepřevzal vedení –
  • nejsem rozrušený/á pocity? – nejsem-

Pokud odpovíš na všechny na otázky odpovědí v levo, můžes přeskočit rovnou dolů ke článku pod čárou, tvé chování je totiž v souladu s myšlením psa a nemůžeš udělat v podstatě nic lépe, stačí ti jen vidět nabídnutá řešení situací, která můžeš udělat místo fyzického potrestání psa.

Jak to, funguje v hlavě psa?

V momentě, kdy pes neposlouchá, má k tomu důvod – cítí nedůvěru k tobě, k situaci nebo jednoduše nevěří, že když poslechne, o nic nepřijde, že je pro jeho dobro, když poslechne. Proto je pro něj veliké dilema, jestli má poslechnout nebo ne, rozhoduje se a cítí se provinile, že páníčkovi nevěří natolik.

Ty bys měl/a být takový vůdce smečky, který ukáže psovi, že je vždy pro něj výhodnější tě poslouchat.

Toho dosáhneš i tím, že po psovi nebudeš chtít spoustu nepotřebných povelů, ale dáš mu i do určité míry svobodu (zase ne takovou, aby běhal mezi auty nebo mu hrozilo nebezpečí!) a on nebyl přehlcený z neustálé pozornosti věnované povelům, které v očích psa nebudou mít smysl.

Ukážu ti to celé na příkladu, který známe skoro všichni:

Jsi na procházce, psa máš mimo vodítko a přesto, že ho neustále hlídáš, nevšimneš si, že pes chytil vůni nějakého jídla. Sežere ve vteřině nějaký zbytek sušenky, která mu může ublížit a ty na něj zakřičíš „fuj“! 

V tu chvíli pes může pochybovat o tom, že pro něj chceš to nejlepší, a že s tebou ve smečce nepřijde o něco důležitého (jako je žraní sušenek). Poté, co na něj křikneš, není si jistý, myslí si  „proč po něm chceš, aby venku nežral, když je to přeci přirozené?“.

Pes nepřichází na zavolání a hledá vedle zbytek něčeho dalšího. To tě pochopitelně naštve. Jdeš proto směrem s psovi, abys mu zakázal/a.

Voláš na psa „ke mně!“ a on pořád čmuchá a nereaguje, přestože víš, že tě slyší. Začínáš na něj být opravdu naštvaný/á, hlad přeci nemá! Pes vycítí tvou rozhozenost a ještě méně se mu chce poslechnout. Protože nechce následovat vůdce, který se nechá rozhazovat emocemi.

Pes má tak citlivý čich, že vycítí každou sebemenší změnu ve tvých pocitech. Stačí tedy, abys ve chvíli, kdy pes sežere něco, co nemá, trošičku znejistěl/a a pes už bude uvažovat, zda jsi vůdce, který stojí za to, aby ti naprosto bezmezně důvěřoval, nebo jestli by ti neměl pomoct zvládnout situace, kterými si nejsi jistý a převzít vedení.

Když přijdeš blíž ke psovi, jsi už vážně docela dost naštvaný/á – pořád tě ignoruje. Pes cítí, že se zlobíš, ale chceš po něm na jednu stranu, aby ti věřil, že pod tvým vedením nepřijde o nic důležitého a na druhou stranu se na něj zároveň zlobíš. Tím vytváříš v psovi značnou nejistotu. Věřit ti nebo vzít věci do svých tlapek?

Když dáváš najevo negativní (nebo i nezvladatelné pozitivní, al o tom se dočteš více ve článku ) emoce, je jasné, že o to méně se chce psovi přijít.

Taky by se ti nechtělo přijít za někým, kdo je na tebe nepříjemný, křičí nebo má v plánu tě praštit, ať víš, že k tomu má dobrý důvod. Radši by sis dojedl/a tu sušenku…

Přišel/přišla jsi už k psovi, chytáš ho za obojek, aby nemohl utéct, dáš mu mírnou ránu na zadek a říkáš „to nebylo ke mně!“. (což je pořád lepší varianta, než vyčítání psovi, co udělal v mnoha slovech, kterým pes nemá šanci rozumět).

Pes v tobě v tu chvíli rozhodně nevidí vyrovnaného vůdce, ale naštvaného člověka, který potřebuje pomoct. A pomoct v takové chvíli umí jen tak, že převezme vedení a začne si „dělat, co chce“ – nebo spíš to, co mu velí instinkt.

Rozhodně by ses taky nenutil/a poslouchat někoho, kdo tě nutí jednat proti svému instinktu a není si naprosto jistý tím, co po tobě chce.

Pes v tomhle není o nic jiný, než ty. Zkus se tedy v každé podobné „krizové“ nebo nežádoucí situace co nejvíc vžít do kůže psa, abys vymyslel/a, co by přimělo tebe poslechnout a pak to vyzkoušej na psa. Vsadím se, že kdybys poslechl/a ty, poslechne i on.

Co tedy dělat, když pes neposlouchá?

  • Uklidnit se. Klidně si dej vteřinu kdy jen zavřeš oči a zhluboka se nadechneš.
  • Zopakovat psovi to, co po něm chceš, tentokrát důrazně (ne křikem!) a vyrovnaně.
  • Pokud neposlechne, zeptat se sám/sama sebe, proč asi neposlouchá?
  • Vžít se do situace a reagovat tak, aby ty jsi chtěl/a poslechnout, kdybys byla na místě psa.
  • Neustoupit z povelu! Opakuj ho všemi možnými způsoby, dokud ho pes neudělá (ale NIKDY se nesmí stát, že budeš říkat:“ke  mně! Ke mně! Ke mně!… Musí to být pokaždé jinak. Poprvé třeba řekneš :“ Ke mně!“ a poté, co pes neposlechne, přijdeš k němu, chytneš ho za konec vodítka -jen aby věděl, že tam není sám- a zopakuješ povel „Ke mně!“. Pak, když neposlechne, řekneš“ Ne! To není ke mně!“, řekneš znovu“Ke mně“ a zatáhneš jemně za vodítko. )
  • Obměňuj povel a udělej COKOLI pro to, aby tě pes poslechl (a chtěl poslechnout), upoutej za každou cenu jeho pozornost, i když u toho můžeš vypadat, jako blázen
  • Když tě nakonec poslechne, STRAŠNĚ MOC HO POCHVAL. (Stálo ho to dost úsilí, aby tě poslechl a neměl dost motivace. Kdybys ho dost nechválil/a, příště se mu bude chtít ještě méně poslechnout. Když pes přijde až na popáté, ROZHODNĚ MU TO NEVYTÝKEJ poté, co už splní povel! Není to jeho chyba, že jsi neudělal/a dost pro to, aby přišel. Když nakonec přijde a ty mu vynadáš, nepochopí, co udělal špatně „vždyť jsem přeci přišel, jak jsi chtěl, tak co se děje?“
  • Když psa pochválíš (i když poslechne až na podesáté – jen si dej pozor, abys ho nechválil/a dřív, než povel úplně splní) – bude si to pamatovat a až mu dáš povel příště, bude vědět, že je pro něj dobré ho poslechnout.

Kdybys měl/a problém s nějakou konkrétní situací, napiš buďto sem do komentáře, na fb nebo na email.